Hranice smrti

9. května 2008 v 21:32 |  Filmy
Hranice smrti
Zatímco Američané točí remaky a pokračování, pumpuje do nás evropská hororová škola jeden originální snímek za druhým. Termín "škola" možná není zcela přesný, přesto ale mají horory ze starého kontinentu řadu společných jmenovatelů: Obecně se točí za malé peníze, evidentně je dělají nadšenci zapálení pro věc, s ratingem si nikdo neláme hlavu a v neposlední řadě mívají snímky výbornou atmosféru. Každý den ale není posvícení. Hranice smrti se chtěly svým starším bratříčkům hrozně podobat, ale nakonec je pojí jen ten malý rozpočet a trocha krve. Atmosféra s originalitou odešly ruku v ruce do Prčic.

Pozor na hotýlky na samotě!

Příběh jako by z oka vypadl Texaskému masakru motorovou pilou nebo Hostelu. Parta známých přijde během nepokojů na pařížském předměstí k slušnému obnosu peněz, se kterým se rozhodne uprchnout ze země. Na půl cesty se zastaví na noc v zájezdním hotýlku, který samozřejmě není tak docela v pořádku. Na samotě u lesa tu na statku bydlí partička nacistických kanibalů, kteří mají na nic netušící hrdiny chuť. Chlapci by se jim hodili do polívky, dívka jim bude rodit děti, aby byl rod úchyláků zachován. Což sice nedává moc smysl, vzhledem k tomu, že dívka je Arabka a nacisti bývají na opálení citliví, ale čert to vem, ve filmu jsou daleko horší kiksy. Vysvětlení, že "jiná žena už by kolem jet nemusela" zkrátka musí stačit. Pařížanům se jejich osud samozřejmě nikterak nezamlouvá, a tak se rozhoří krvavá bitva o přežití.
Víc k zápletce není co dodávat. Je přesně tak nezajímavá, jak to zní na papíře a prakticky žádné další motivy v ní nenajdete. Slouží čistě jako omluva pro všechno to zabíjení. Ani "hrdinové" příliš charismatu nepobrali. Všichni tři kluci jsou namachrovaní blbečci, kterým tu smrt pomalu přejete a dívka Yasmine celou dobu prakticky jen utíká a křičí.
Nic z toho v hororovém žánru není nejmenší problém. Zápletka, příběh i hrdinové jsou naprosto vedlejší. Tvůrci se raději soustředí na to podstatné: Zajímavé prostředí, zajímavé záporáky, budování atmosféry, originální a zábavné násilí a v ideálním případě ještě vycizelovanou obrazovou a zvukovou složku. Není nad pořádné úpění a nápaditou kameru s haldou sexy filtrů. Jenže tohle všechno Hranicím smrti chybí.

Nacisti versus Arabové

Jakž takž originálně ještě působí úvod. Očima televizního zpravodajství sledujeme pařížské nepokoje a hrdinka Yasmin nahlas přemítá o tom, zda opravdu chce přivést své nenarozené dítě do takového světa. Ani nebudu moc přehánět, když intro označím za intenzivní. Jenže začátek nemá se zbytkem filmu prakticky vůbec nic společného. Postavy opustí Paříž a vidina drsného dramatu na pozadí sociálních nepokojů se rozplývá. Hranice smrti jsou převážně slasher a částečně torture porn. Tedy ve chvílích, kdy se něco děje. Trvá zhruba půl hodiny, než se děj konečně rozběhne a i potom se můžete těšit na spoustu hluchých míst. Člověk který se rozhodl, že tu nudu natáhne téměř do dvou hodin, by zasloužil klackem přes pytlík.
Což by mohlo být podstatně zajímavější, než většina násilí ve filmu. Vraždění je naprosto mdlé, chybí mu hravost a vtip. Většina krvavých scén je vypůjčena odjinud a je to hodně znát. Jako by filmaři před natáčením skoukli pár hororů a pak si řekli: "Dáme tam tohle, tohle a tohle". Přes veškerou snahu šokovat se tak autorům daří z diváka vyloudit pouze zívání. Za vyloženě povedenou lze považovat snad jen scénu, ve které hraje hlavní roli cirkulárka.
Když ale člověk vezme v potaz, s jakou partou záporáků má tu čest, není potom divu, že jim mučení nejde od ruky. Rodina nácků je stejně nevýrazná jako maso na porážku (aka "hrdinové"). Jasně, hlava rodiny ráda křičí a mluví německy, jeden maník je tlustej, druhej tenkej, jedna holčina vypadá jako nevyspalá štětka, jiná jako blázen. Poznáme kdo je kdo a nepletou se nám. Není to bomba? Opravdu nepočítejte s výraznými osobnostmi nebo hereckými výkony, roztomilými úchylkami, karikaturou nebo povedeným namaskováním. Z podivné rodinky mě dokázala zaujmout snad jenom holčička Eva. Ta, jako jediná, není úplně zkažená, ale především oplývá alespoň náznakem nějaké hloubky. Scéna, ve které dívenka stříhá hlavní hrdince vlasy a rozmlouvá s ní, je asi to nejlepší z celého film. Což je pro horor opravdu dobrá vizitka.

Vizuální šeď

A nezachrání to ani ten vizuál. Akci autoři vyrábí tak, že začnou nepříjemně škubat kamerou a znemožní vám jakkoliv rozpoznat, co se na obrazovce vlastně děje. Podobné je to i při většině násilných scén. Jakmile to začne smrdět krví, obraz pro jistotu rychle kmitne stranou, abyste z toho mála moc neviděli. Většina filmu se odehrává v noci, nebo ve zhasnutých interiérech a vy koukáte do tmy. Ne na zajímavou hru světla a stínu. Ne na vyděšeného hrdinu se sirkou v ruce. Do tmy. Ale třeba je to schválně, aby divák nepoznal, jak jsou odfláknuté kulisy. Děj se odehrává ve zmiňovaném hotýlku, na přilehlé prasečí farmě a v uzavřených dolech. Nic oslnivého. Konkrétně třeba takové "doly" máte poznat podle jedné scény v tunelu a podle důlního výtahu. Nebýt toho, že postavy o dolech mluví, všimnete si jich těžko.
Zkrátka a dobře, pokud nejste hardcore hororový fanoušek (fanynka), hodně dobře si návštěvu kina rozmyslete. A v žádném případě se nenechte zmást relativně slušným trailerem. Hranice smrti jsou bez nápadu a jakékoliv jiskry, zmůžou se na pouhé opisování a sterilní reprodukci zajetých postupů. Tudy cesta nevede vážení, to už i většina těch americkým remaků má větší koule. Pokud by vás zajímalo, jaký mazal má tohle na svědomí, tak je to Xavier Gens - autor Hitmana.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 adelka adelka | Web | 9. května 2008 v 22:27 | Reagovat

ble x!! neeechuuut xD ...ou díky ♥

2 bob bob | Web | 11. května 2008 v 13:28 | Reagovat

heh :D klidně, pokud budeš chtít.. já jsem začal teprve nedávno ;)

3 dgdg dgdg | E-mail | 3. října 2008 v 20:43 | Reagovat

kokote

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama